Hledači očí ( old)

Seděli tam. Seděli tam obklopeni zamračenou oblohou plnou šedých stínů mračen. Zrovna v tu chvíli ani jeden nepromluvil jediné slovo. Seděli a koukali na sebe při všech přihlížejících. Jako na smrt čekali na hřbitově, ale nikterak se tak necítili. V očích se jim leskly pocity očekávání. Nemuseli se snažit, něco promluvit. Nemuseli čekat, až hodiny na kostele odbijí dvanáct hodin večer. Vyčkávali, až se to stane, až se jejich chování k sobě změní. Oba dva si přáli pocítit teplo těla toho druhého. Ničeho jiného si nevšímali. Nic jiného je nezajímalo. Koukali si do očí a pozorovali pohyby toho druhého. Všímali si všech detailů, ale ani na jeden nebrali ohled, nevadilo jim, že v zavalité tmě už skoro neviděli jeden druhého ani, že se zvedá vítr, byli jen ve svém světě plném naděje a očekávání. Už ani lavička nebyla v jejich světě, najednou seděli přímo u sebe, stačilo jen, aby našli své oči. Oni sami nevěděli, jakou sílu představují dva páry očí dívající se na sebe. Nikdo to v té době nechápal, ale nedalo se tomu uniknout. Ani oni tomu neunikli, jejich oči se do sebe zadívaly tak silně, že nešlo přestat. V té vteřině se z oblohy začali snášet kapičky deště, ale oni v hlavě měli jedinou myšlenku. Tohle nesmí nikdy skončit.

Everything changes

Všechno se mění a i můj blog se změní. Zjistila jsem co mě doopravdy baví a to je-focení. Možná, že už si toho někdo všiml, ale poslední dobou jsem sem přidávala jen fotky. A teď mám novou zrcadlovku, která se u mě úspěšně zařadila do nejoblíbenějších předmětů v elektronice ( hned po ní je samozřejmě můj notebook :D) Takže můj blog se dočká velkých inovací, a doufám, že to bude podle mých představ

Omlouvám se! Žiji!

Moc se omlouvám, dlouho jsem tu nebyla, ale pořád žiji!
Tak mohla bych jen tak krátce říct, co je u mě nového.

1. NEWinka: Splnila jsem si sen!
Mám zrcadlovku doma! A jsem z ní hrozně moc nadšená, zatím se s ní učím, ale daří se mi fotit hodně pěkné věci. Aspoň jak pozoruji na DeviantArt a to se dostáváme k další novince.
2. NEWinka: Zaregistrovala jsem se na DeviantArt!
Možná někteří nevíte, co to DeviantArt je. Nyní Vám to trochu osvětlím.
Stručněji řečeno je to stránka plná lidí a umění. Můžete zde publikovat  jakýkoli druh umění. Můžete je i prodávat. Můžete prostě cokoli. A já si ten web zamilovala, trávím zde hodně času, což je možná důvod toho, že jsem pověsila tento blog na hřebík.
Ale teď jsou prázdniny a   mám hodně času na všechno. Takže se určitě těšte na nějaké příspěvky

Jo, asi bych zapomněla.  koncem července mě čeká fotograficko-výtvarný tábor! Těším se!

PS: Zde je můj profil s galerií na DeviantArtu!

Jaro

Jaro je v plném proudu a přestože je nyní docela chladno, podařilo se mi při procházce na naučné stezce v Troji nafotit pár fotek. Avšak dovolila jsem si sdílet jen pár fotek. Jedna z nich je fotografie kvetoucích bílých pupenů.

Největší úplněk (19.3.2011)

Hned jak jsem se to dozvěděla, chvátala jsem s fotákem do nejvyššího patra a takhle to dopadlo:

A pak jsem si už jen hrála s dlouhým časem, v mém případě nočním režimem a vznikla docela zajímavá fotka. Útvary na fotce mi docela připomínají mužské pohlavní buňky, spermie. :D

Let it Roll 2011

Tak.. Přežila jsem! Přežila jsem Let It Roll! Ale umírala jsem tam! Bylo to naprosto.... naprosto bezkonkurenční! Až nemám slov. Kdybych mohla hned se vrátím zpátky. Ta atmosféra.. bylo to neskutečný... a Dj´s váleli.. Dirtyphonics, Spor a další... brutální. Akorát myslim si, že Praha mohla udělat větší bordel.. zasloužili by si to!

Dítě číslo 44

Zatím jsem jen přibližně na 90. stránce, ale tato kniha mě absolutně vtáhla do jejích stránek plných písmen. Je to kniha, kterou by si asi měl přečíst každý z nás. Brutalita v této době byla neskutečná. Život jedince závisel na jiných osobách. Chci tím říct, že například, když ležíte doma s horečkami a  nemůžete kvůli tomu do práce, záleželo jedině na osobě, kterou za vámi poslali pro zkontrolování vašeho stavu, jestli práci budete nadále mít či ne. Avšak osoba pro vaši kontrolu nemusí říct pravdu, pokud tedy vám jistým způsobem v něčem závidí, mohla klidně uvést, že jste horečky jen simuloval a v tom případě, jste byl bez práce. Jak praví tento úryvek:
"Kdyby doktor nahlásil, že pacient nemoc pouze simuluje a snaží se tak zdůvodnit svůj náhlý odchod z práce, Lev bude téměř určitě zatčen a vyslýchán. Vzhledem k dalším pochybnostem vyvolaným jeho chováním vznikne vážné podezření. Lva s největší pravděpodobností uvězní."
Byla to krutá doba.
Anotace
Román Dítě číslo 44, zdařilý a oceňovaný debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatyla. Příslušník MGB Lev Děmidov pátrá po pachateli vražd dětí, ačkoli tím porušuje veškerá nařízení svého úřadu, ruské tajné policie, a nakonec riskuje život. Thriller s reálným pozadím odehrávající se v Rusku na počátku 50. let nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury, která se drží u moci jen díky stupňovanému teroru.